21.03.2021

O Smrtné neděli jsme psali už před rokem, asi tu Korona Moranu někdo špatně vynesl... vždycky dávejte pozor jestli jí házíte od Vašeho sídla po proudu, aby plula od lidských obydlí pryč. (Poznámka pro tatínky: pro jistotu je dobré jí i zapálit, aby se někde náhodou nezasekla) a pak honem utíkat z místa činu a ani se neohlídnout.

https://www.svctempo.cz/tempo-v-case-koronaviru-tipy-a-tvorive-napady/240-smrtna-nedele-korona-morana

Tradičním jarním očistným rituálem bylo vynášení Moreny - figuríny, panáka - zosobnění smrti, smrtolenky, podle jména snad i morové nákazy...  Pojďme s dětmi tento pradávný obřad vyzkoušet: Vyrobte si doma Morenu - stařenu zimu, z přírodních, rychle rozložitelných materiálů (klacky, papír, jutový provázek, bavlna, sláma, rákos, ozdoby -  náhrdelník mívala  z prázdných šnečích ulit nebo vaječných vejdumků). Vyrazte s rodinou někam do přírody k potoku, rybníku či řece a s modlitbou, ať všechno dobře dopadne, ji zapalte a vhoďte do proudu. V některých pramenech folklorité zmiňují zpěvy, říkadla: "Smrtolenko, smrtolo, kams klíče dala..." a zvyk, že se nesmíte v ten moment ani ohlédnout a utíkat rychle zpátky domů s novou nadějí - lítem (létem) mladou větvičkou ozdobenou pentlemi. Je to vždycky nezapomenutelný zážitek a ještě si přinesete z výletu jarní výzdobu.

Pro inspiraci můžete dětem pustit video z ČT EDU: 
https://edu.ceskatelevize.cz/video/2538-smrtna-nedele

Recepis

BOSÁKY SE ZELÍM

Potřebujeme:

700 g brambor
250 g polohrubé mouky
1 vejce
1,5 lžíce oleje
sůl

Postup:

Brambory nastrouháme na jemném struhadle a necháme je odstát asi 10 minut, pak slijeme tmavou šťávu a přidáme mouku, sůl, vejce a olej, po zamíchání tvoříme pomocí lžíce malé noky a vkládáme je do vařící osolené vody, krátce povaříme.

Noky podáváme s kysaným zelím a smaženou cibulkou (v období půstu vynecháme anglickou slaninu)

Celý podrobný text o zvycích o Smrtné neděli níže přebíráme od Barbory Orságové - facebook Přátelé českých tradic:

Na tuto neděli platí přísný zákaz pít alkohol.

Oběd by měl být střídmý a zároveň sytý, vhodná je bramborová polévka a bosáky s kysaným zelím a opraženou cibulkou. Místo dezertu můžeme vyrobit ovocný salát.V mnoha místech se podává hrachová kaše nebo pučálka místo bosáků.Hrachovou kaši můžeme dochutit česnekem, solí a troškou pepře a dozdobit praženou cibulkou. Protože máme stále půst, nebudeme jídlo mastit sádlem, ale rostlinnými oleji, kupříkladu řepkovým, lněným či slunečnicovým a nemastíme moc. Všechny oleje jde sehnat za studena lisované a tepelně je nezpracovávat.

Tradice Smrtné, Smrtonosné, Smrtelné neděle je moc pěkná a plná lidových zvyků i folkloru. Bohužel i letos se budeme mnuset obejít bez společného setkávání. Je to den kdy se ze vsi vynáší Smrt – Morana, Mařena, Mařka, Mařana, Mořena, Smrtholka – je to den kdy se rituálně vynáší zima a v podobě Líta se přináší a vítá jaro. V České zemi se tomu děje zároveň v jeden den, na Moravě se většinou na smrtnou neděli vynáší Morana a až další neděli, tedy květnou, přináší Líto.

​Ale abychom to vzali pěkně popořadě. Úkony na smrtnou neděli jsou rozděleny takříkajíc generačně. Pro ženy a muže je to den předjarního úklidu. Muži se věnují dílnám a stodolám, ženy domácnostem. Mládenci a děvčata se sejdou v některé stodole a ráno vytvoří ze slámy a klacků nebo dřeva ženskou postavu - Moranu. Určitě u toho nesmí chybět děti a zvědavě pokukovat jak se Morana vyrábí. Děti doma dostanou nějaký kus starého obnošeného ženského odění a tím pak společně obléknou tuto loutku. Nazdobí jí také pentlemi a pouchami a je zvykem jí namalovat zubatý obličej. Pouchy jsou vyfouklá vejce, na Moranu se používala bílá, méně i hnědá. Vyfouklá vejce symbolizují smrt (proto se na Velikonoce neobdarovává vyfouklými vejci, ale plnými symbolizujícími život). Některá děvčata dříve propůjčovala Moraně své šátečky. Oblečení se většinou sundávalo před "usmrcením" Smrtky.

Když je vše uchystáno jde se na oběd, kterým je ve většině krajích sladká či slaná pučálka, objevuje se i hrachová kaše a jiné typicky postní střídmé pokrmy. Odpoledne se sejdou jinoši s děvčaty a dětmi na návsi a Smrtka se vynáší na vysoké tyči za ves, kde je vhozena do vody – musí to být tekoucí voda, velký potok nebo řeka, aby Moranu odnesla pryč. Vynášení Morany mají na starosti chlapci, děvčata je pouze doprovází a zpívají k tomuto určené písně nebo říkadla. Pokud ves nebo místo kde žijete tekoucí vodu nemá, tam se Smrt zakope - pohřbí. Před vhozením do vody, či pohřbením se smrtka zapálí. Dříve se říkalo, že z kterého domu se hoch či mládenec tohoto úkonu nezúčastní, tam někdo vážně onemocní či zemře, je to ale pověra.

Vynášení Morany je úkon, kdy se loučíme s dlouhou zimou. Je třeba vnést do vsi jaro. Symbolem jara a přicházejícího slunce a tepla je Líto. Je to poražený mladý napučený stromek nebo, když není zeleného stromku, smrček nazdobený pentlemi, papírovými věnci, svatými obrázky, květinami či kraslicemi. Líto přináší do vsi děvčata za doprovodu všech ostatních a za hlasitého veselého zpěvu. Obcházejí s ním celou vesnici a koledují. A všichni, děti i dospělí se radují, že zima je pryč a přichází jaro. Při tomto radování, ale nezapomínáme, že je smrtná neděle a že se nesmí pít alkohol.

Celé obřady se neobejdou bez slavnostního odění a krásných slavnostních lidových krojů. Protože máme v republice poměrně dost vesnic, kde se tato tradice obnovila a některé vesnice, jež ji souvisle dodržují, doporučuji vřele udělat si výlet do některého z těchto míst a účastnit se vynášení Morany. Také můžeme navštívit některý ze skanzenů, kde se tyto oslavy udržují ve starém duchu.

Je to moc krásné a uctivé loučení se se zimou a vítání jara a je se opravdu na co dívat. A ještě pár místních zvyklostí:
Na Zábřešsku děvčata chodila po vsi a prosila o trochu hrachu na pučálku. Na Bydžovsku dávaly ženy do oken kus lnu, aby nikdo celý rok neonemocněl a nezemřel.
 

Zdroj: 

Ladislava Paterko – přednášky a semináře, kniha Naše tradice
Vlastimil Vondruška – Církevní rok a lidové obyčeje
Čeněk Zíbrt - Veselé chvíle v životě českého lidu..
Barbora Orságová